Proč?!

Proč se mnou poslední dobou nikdo nikde nepočítá? Nejlepší je, když před vámi někdo řeší nějakou hromadnou akci a něco jako přizvání asi neexistuje...Je to teď a všude. Asi se ze mě stane zas maminčina holčička co se mimo školu, tanec a gymnastiku nebaví, sedí doma a nudí se a pak poslouchá, o co všechno přišla...Ačkoliv...Já na tý akci klidně můžu bejt a stejně o všechno přijdu...To je život jedna báseň. Všechno se boří, pocit méněcennosti stoupá...A kecy jako ale prosimtě, zapadáš, jen vždycky odejdeš moc brzo...Já taky chci už někdy při něčem bejt! :( Ale co nadělám...Třeba se tahle smůla přilepí někomu jinýmu na paty a mě pustí...